Malebné městečko Vítkov je vzdáleno asi 25 km od Opavy a leží mezi řekami Moravicí a Odrou. Ještě v roce 1200 n.l. byla pahorkovitá krajina severní části Oderských vrchů kolem Vítkova neobydlena, hornatou krajinu k severozápadu, do dálky několika set kilometrů, pokrýval hluboký prales. V nížinách kolem Opavy a Fulneku již dávno bydleli lidé. Tato města spojovala prastará obchodní cesta, procházející nedalekou Březovou.
Dějiny města Vítkova jsou úzce spjaty s dějinami vikštejnského panství a tím i s dějinami hradu Vikštejna. Přesný rok založení hradu Vikštejna a města Vítkova není znám, neboť zakládající listiny se nezachovaly. Jisté však je, že město Vítkov bylo založeno ve 13. století Vítkem z Kravař. Vítkov se poprvé uvádí v listině, vystavené v Budišově (25.2.1301) ve věci soudní příslušnosti obyvatel nové obce Steinbachu (Dolejších Kunčic), aby „brala naučení v soudních sporech“ u městského soudu ve Vítkově. Tato zachovaná listina je až dosud nejlepším dokladem toho, že Vítkov byl postaven několik desítek let před rokem 1301, totiž v druhé polovině 13. století.
První osídlenci města byli Němci. Přišli prý k nám z východního Pruska v počtu asi 250 osob. Vlastnili z počátku asi 50 domů, obehnaných palisádami (vysokými dřevěnými špičatými kůly, zapuštěnými do země).
Město včetně hradu Vikštejna a okolí postupně přecházelo do rukou různých majitelů.
V druhé polovině 16. století proniklo do Vítkova silné protestantské hnutí. Většina katolíků přestoupila na novou víru. Evangelíci zřídili ve Vítkově první školu, v níž vyučovali psaní a čtení. Obyvatelé Vítkova se v této době zabývali ponejvíce zemědělstvím, pak řemeslem a obchodem. Třikrát do roka se ve Vítkově konala soudní přelíčení za přítomnosti rychtářů z okolních vesnic.
V roce 1593 lehl při velkém požáru Vítkov popelem. Shořely i palisády kolem města a nebyly již obnoveny. Po válce se Švédy obyvatelstvo města Vítkova trpělo hlady a nemocemi, četné domy byly vypáleny, pole ležela ladem. Ve městě žilo jen 870 obyvatel ve 125 domech. Hrad Vikštejn zůstal od roku 1776 opuštěn a záhy se proměnil ve zříceniny. V letech 1774-1775 dal Jan Julius z Froblů namísto hradu postavit na Horním Vikštejně (nynější Dubová) zámek.
Jedním z důležitých činitelů, které působily na rozvoj města, bylo i školství. Zpočátku bylo na nízké úrovni. Původní evangelická škola ve Vítkově se stala v roce 1630 školou katolickou a podléhala dozoru farního úřadu. Zděná škola ve Vítkově byla postavena u starého kostela. V roce 1927 byla otevřena školní budova pro české děti (mateřská škola, obecná škola, měšťanská škola).
Soukenictví a plátenictví i jiná řemesla přinášely městu bohaté příjmy. Po roce 1850 tovární výroba plátna zatlačila tkalcovské řemeslo. V roce 1858 byla ve Vítkově zřízena rukavičkárna, v rove 1863 tkalcovna hedvábí a továrna na lepenku v Anenském údolí. 1. dubna 1850 byl zřízen berní úřad, 1. července okresní soud i četnická stanice. 15 října 1891 „Rakouská společnost pro stavbu železnic“ slavnostně otevřela provoz železniční traťi Suchdol – Budišov vedoucí přes Vítkov. Počátkem 20. století byla vybudována kanalizace a roku 1904 bylo realizováno elektrické osvětlení.
Při osvobozování města celá dolní část náměstí a téměř celá jeho jihovýchodní strana i přilehlé ulice lehly popelem. Po válce byla vybudována nová bytová výstavba.
Comments are closed.